Menu
město Horní Bříza
Horní Bříza

Vzpomínka na srpen 68 v Horní Bříze

.

Vzpomínka na srpen 68 v Horní Bříze

25. únor byl prvním „osmičkovým“ výročím letošního jubilejního roku.

Druhým „osmičkovým“ výročím, které si připomínáme je 21. srpen 1968.

Co víme o srpnové invazi armád Varšavské smlouvy a o pobytu okupačních vojsk v Horní Bříze a jejím bezprostředním okolí?

Dobové záznamy v hornobřízské kronice podrobně tyto události nepopisují.

Zkusme si alespoň částečně a útržkovitě připomenout, jak to v srpnu 1968 a bezprostředně po něm v Horní Bříze probíhalo.

 

Bylo 21. srpna 1968

 01.55 hodin

Československý rozhlas:

 „Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů. Zůstaňte, setrvejte u svých přijímačů, za malý okamžik budeme vysílat mimořádně důležitou zprávu…

Všemu lidu ČSSR. Včera dne 20. srpna 1968 kolem 23. hodiny překročila vojska SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR státní hranice ČSSR. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy NS, předsedy vlády i 1. tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů…

Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, bezpečnost a lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země.

Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva…“

Byl pracovní den. Uvedenou šokující zprávu ranního rozhlasu o vpádu okupačních vojsk si vyslechli naši občané při vstávání, při přípravě anebo cestě do zaměstnání. Šířila se jako lavina. Její dopad byl rozebírán v pracovních kolektivech na šatnách, dílnách a pracovištích během dopolední směny ve všech hornobřízských továrních provozech. K vyhlášení stávky nedošlo, výroba a provoz nebyly zastaveny.

Zpráva krutě zasáhla všechny generace po celé naší vlasti, hornobřízské občany nevyjímaje. Všem, kteří sledovali a prožívali společenskopolitické změny Pražského jara se během jediné noci zhatily všechny osobní naděje, které do něj vkládali.

V „Operaci Dunaj“ velel generál J. G. Pavlovskij 27 divizím (12 tankovým, 13  motostřeleckým, 2 výsadkovým) a  3 leteckým  armádám .  Měl  k  dispozici 750 000 vojáků, 6 300 tanků, 2 000 děl a raket, 800 letadel. Československá lidová armáda tak neměla šanci k obraně, ani kdyby byl rozkaz k obraně vydán.

Úder  na  Plzeňsko  provedla  Skupina B  a  byl  zahájen  z  vojenského  prostoru  u východoněmeckého Kliegenthalu.

Nad ránem a během dne 21. srpna 1968 se okupační vojsko usadilo v těsné blízkosti Horní Břízy. Bylo to na horizontu pole „Na Honech“ mezi tehdy přibližně 300 m od sebe souběžně vedenými polními cestami na Špitálský vrch (kóta 404), stávající cestou a zaoranou, která vedla od odbočky do Farského lomu.  Množství a konkrétní zde dislokovanou vojenskou techniku i počet vojáků lze pouze odhadovat. Jednalo se o dělostřelecké vojsko, snad velikosti jednoho praporu. (Přesné ani přibližné statistické údaje o množství a druzích vojsk na jednotlivých obsazených lokalitách po celé zemi nejsou k dispozici ani v ústředních armádních archivech.)

Možnost vidět okupanty na vlastní oči se hornobřízským naskytla při prvotních průjezdech vojenských vozidel městem. Na bojové technice každého upoutaly bílé invazní pruhy a značky. Jejich účelem byla okamžitá identifikace uvnitř okupačních vojsk a jejich odlišení od vojenské techniky ČSLA, která byla v té době, tak jako ostatní armády Varšavské smlouvy, vybavena částečně stejnou bojovou technikou. Nad obcí přelétávaly vrtulníky přistávající na zmíněném ležení u Špitálu. Často a téměř pravidelně bylo možné vidět „zachvatčiki“ na návsi, jak naplňují pojízdné cisterny a zásobují se pitnou vodou z hydrantu, který tam v té době stával.

Pole „Na Honech“ bylo obsazeno přibližně do konce října. Od 4. listopadu 1968 zůstaly na československém území jen sovětské jednotky, které se postupně přemísťovaly k „dočasnému pobytu“ do 64 vojenských základen se 75 000 vojáky po celé republice.

Podle odhadů zemřelo v důsledku okupace 108 československých civilistů a přibližně 500 jich bylo zraněno. Veškeré snahy o reformu socialismu byly potlačeny. Po dubnu 1969 nastalo období tzv. normalizace.

Definitivní odsun okupačních vosk přinesl až listopad 1989.

27. června 1991 opustil Československo poslední voják. V neděli 30. června 1991 se na oslavu odchodu sovětských vojsk rozezněly po celém Československu zvony a sirény.

 

Ladislav Čása, kronikář města                                                                                                                                   srpen 2018

 

Prameny: vzpomínky p. Ludvíka Bartáska  a p. Josefa Meinzera

                  www.vhu.cz

                  www.totalita.cz

                  www.rozhlas.cz

Datum vložení: 17. 8. 2018 15:50
Datum poslední aktualizace: 6. 1. 2019 0:36
Autor: Ladislav Čása

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu. Využívejte naši mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie