Třicet Hornobřízských puchýřů

Třicet Hornobřízských puchýřů

Už jste měli na nohou puchýře? Jaké to bylo? Bylo vám to příjemné nebo nepříjemné?

Tak si představte, že pomyslné hornobřízské noze jich  „naskákalo“ už rovných třicet.

Ale pozor! Vůbec to nebylo nepříjemné, ba právě naopak. A navíc to bylo užitečné, prospěšné a záslužné.

Náš Hornobřízský puchýř oslavil třicítku. Pro pochod úctyhodné jubileum.

 Jsem spolu s vámi přesvědčen, že uspořádání 30 ročníků turistického pochodu si zasluhuje hlavně uznání a poděkování organizátorů. Zároveň si myslím, že se sluší  udělat  při této příležitosti i  drobné vzpomínkové ohlédnutí za tím, jak to s těmi 30 puchýři vlastně bylo.

Tady je:

Nápad zorganizovat v Horní Bříze turistický pochod se zrodil v Pionýrské skupině H. Bříza v době, kdy ji vedla p. Růžena Kaprová. Psal se rok 1981.

Jeho uspořádání v září roku 1981 bylo tehdy dost zvláštní. Zpravidla turistické akce pořádaly a pořádají turistické oddíly TJ nebo dnes Kluby českých turistů.

U nás to byli pionýři. Činnost hornobřízských pionýrských oddílů byla totiž vždy zaměřena na poznávání přírody, historie, osvojování si pobytu v přírodě, tábornictví. Významný podíl patřil výletům po naší vlasti a účasti oddílů na turistických pochodech. Řada členů se následně registrovala v KČT, pěstovala výkonnostní turistiku, plnila různé turistické záznamníky včetně mezinárodní ligy turistiky IVV a IML.

Výraznou postavou hornobřízského Pionýra a organizace mnoha ročníků Hornobřízského puchýře byl dlouholetý hlavní vedoucí pionýrské skupiny Jaroslav Novák.  Jarda, jak jsme ho oslovovali, by nám jistě rád o historii pochodu vyprávěl. Žel v červenci 2016 nás zastihla neočekávaně a náhle smutná zpráva: Jarda zemřel…

Kolektiv jeho spolupracovníků v jeho odkazu v pořádání pochodu pokračuje, a to je dobře.

Jednoho z Jardových spolupracovníků, který se na organizaci Puchýře výrazně podílí - Jiřího Caltu,  jsem na pochodu požádal, aby nám historii pochodu trochu přiblížil. Mému přání vyhověl:

Jirko, první ročník se datuje k září 1981. Jak probíhaly úvodní ročníky?

Začínali  jsme  jednodenním  pochodem  v okolí  H. Břízy  s  trasami  10-50   km  a zúčastňovalo se jich 150 – 200 turistů. Pořádali jsme je v druhé polovině září. Už tehdy přijížděli vzdálenější účastníci, např. z Ostravy.

1.ročník 1981, 30.ročník 2018 – to nějak nesedí. V kterých letech se pochod nekonal?

Přesně tak. Po 16. ročníku v r. 1996 následovala „organizační pauza, přestávka“ až do roku 2005. Byl to právě Jarda Novák, který s obnovou Puchýřů přišel a spolu s námi začal připravovat obnovený 17. ročník. Konal se 11. 3. – 12. 3. 2005 jako dvoudenní – v pátek a v sobotu.

Současné ročníky jsou ale třídenní. Odkdy?

Na plnohodnotný třídenní víkendový pochod jsme jej rozšířili o rok později. Přibyly nedělní trasy.

Trasy připravuješ právě ty. Jaká podoba pochodu se ustálila?

Začíná se v pátek trasou okolo 10 km. Sobotní jsou od 6 – 50 km a nedělní 6 – 30 km. Trasám na 6 km říkáme „kočárkové“, jsou vhodné i pro ty nejmenší. Sobotní „kočárková šestka“ je obohacena o jednoduché soutěže a hry pro malé turisty.  Puchýř je na seznamu mezinárodní ligy turistiky IVV.

Má Puchýř něco, co na jiných turistických akcích nebývá běžné?

Zajímavostí Puchýře je od  roku 2008 sobotní večerní zábava s hudbou a tancem v jídelně školy. Toto zpestření zejména ubytovaní turisté uvítali a večerní zábava se stala tradicí. Každoročně vyhodnocujeme nejpočetnější kolektiv turistů, nejvzdálenějšího a nejstaršího účastníka. Není výjimkou, že se pochodu zúčastňují turisté s věkem přes 80 let.  Samozřejmostí je bufet na trase s opékáním vuřtů. V cíli na turisty čeká námi připravená domácí teplá kuchyně: guláš, řízek s bramborovým salátem a ovocné knedlíky. Po nich se vždycky „rychle zapráší“.

Přijíždějí zahraniční turisté?

Ano a často. Díky našim výjezdům na zahraniční pochody se nám podařilo zvýšit propagaci a informovanost o pochodu. Přijíždějí turisté z Německa, Rakouska, ze Slovenska, z ruského Petrohradu. Dvakrát nás poctili účastí turisté z partnerského města Villeneuve sur Yonne ve Francii. My jsme jim návštěvu oplatili, letos opět vyjede  malá skupinka pochodovat na „Les portes ouvertes – Otevřené brány“.

Jak je to se zájmem turistů? Neupadá?

Neřekl bych. Od r. 2011 začal každoroční nárůst. V r. 2014 byla překonána hranice 1.000 účastníků. Letos na 30. ročníku bylo 1.500 turistů.

Jirko,
takové množství pochodujících už vyžaduje kvalitní zázemí.

Zázemím pochodu byla a je vždy Masarykova ZŠ. První prezence a starty byly ve vestibulu tělocvičen. Jakmile se počty turistů přehouply přes 500, přesunuli jsme se do jídelny. Zvýšený zájem vzdálenějších turistů si vyžádal umožnění turistického ubytování. Za pronájem prostor k vytvoření nadstandardních podmínek pro organizaci pochodu bych chtěl MZŠ poděkovat.

Několika ročníků jsem se zúčastnil osobně. Byl jsem překvapen množstvím upomínkových předmětů.

Každý účastník získává diplom. Má možnost získat „věrnostní“ odznaky pochodu, otisknout si do turistického záznamníku množství razítek pochodu, zakoupit si turistickou vizitku, „keramický plecháček“ se symbolem pochodu a další drobné upomínkové předměty. Autorkou grafického symbolu pochodu – bosé nohy vyčnívající z nohavice kalhot s puchýřem na patě přelepeném polštářkovou lepenkou – je bývalá p. učitelka zdejší školy p. Zdeňka Fořtová.

Jirko, díky za rozhovor.

Jestě mi dovol, abych za všechny turisty, kteří se kdy rozhodli „ulovit“ nějaké ty hornobřízské puchýře, vyslovil uznání a poděkování všem organizátorům. Aby jim vydrželo tohle úžasné nasazení a nadšení.

 Přeji jim, aby si Puchýř zachoval stávající vynikající pověst. Odměnou nechť jim je dlouhodobá přízeň všech vyznavačů turistiky.

 Přeji: mnoho zdaru!

Ladislav Čása, kronikář města Horní Bříza                                                                                                   28. března 2018

Autor fotografií: Mgr. Pavel Karez