Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie hornobřízského základního školství - 13. část

Typ: ostatní
13_1.

Škola v době tzv. normalizačního procesu ve straně a společnosti

Celkové politické uvolnění šedesátých let, které následně vyvrcholilo v roce 1968 tzv. Pražským jarem a obrodným procesem ve straně a společnosti, vytvořilo podmínky k modernizaci československého školství. Modernizační snahy navazovaly na prvky předválečné pedagogiky a zahrnovaly rovněž pokusy o obnovení školského systému té doby, např. znovuzavedení osmiletého gymnázia.

Společensko-politické klima první poloviny roku 1968 bylo pozitivně přijímáno jak většinou naší společnosti, tak většinou hornobřízských učitelů, žáků a jejich rodičů.

21. srpna nastal nečekaný šok… Obsazení republiky bratrskými armádami Varšavské smlouvy.

Pouhé čtyři dny nato nastoupili učitelé k přípravě na zahájení výuky nového školního roku 1968/1969.

Tentokrát to měli oproti dřívějším letům složitější. Jejich vnitřní pocity a politické postoje silně ovlivnily hektické události srpnové invaze. Zmocňovaly se jich nejen obavy z toho, co a podle čeho se bude vyučovat, ale také jaký postoj k aktuálním událostem zaujmout, zda o nastalé situaci diskutovat s kolegy nebo ji vůbec nekomentovat. Jedna z vyučujících chyběla. Na protest proti invazi emigrovala na Západ a do vlasti se už nevrátila.

13_1
1968/1969 - zleva: horní řada F. Vlasák, ředitel, M. Šašková, J. Fenclová, M. Chvátalová, A. Kepková, J. Kronďáková, O. Vitušková, E. Hrabáková, E. Mikolanda,
prostřední řada M. Bláhová, M. Trávníčková, H. Beránková, ? , E. Matoušíková, V. Vicendová,
dolní řada V. Drozdová, M. Grznarová, B. Míšková, L. Randová

Zahájení školního roku neproběhlo tentokrát ve velkém sále závodního klubu, ale společným shromážděním žáků v tělocvičně.

Nově zavedený pětidenní pracovní týden se promítl do úprav učebního plánu jednotlivých ročníků a časové dotace učiva. V 1. – 3. ročníku byl redukován objem vyučovacích hodin tělesné výchovy na 2 hodiny týdně, ve 4. a 5. ročníku byl zrušen samostatný předmět psaní, v 6. ročníku byla krácena výuka pracovního vyučování
na 1 hodinu týdně a v 7. ročníku byla zrušena občanská výchova.

Na škole byla v souladu s výnosem ministerstva školství zavedena v 9. třídách tzv. vnější diferenciace žáků, a sice do jedné třídy studijní a dvou praktických.

V organizační přípravě školního roku bylo vedení školy spolu se zřizovatelem MNV postaveno před obtížný úkol: vyřešit zajištění prostor pro 523 zapsaných žáků v 19 třídách jak k výuce, tak pro činnost školní družiny. Učebny i jedna tělocvična pro tak velký počet tříd nepostačovaly. Škola do slova a do písmene praskala ve švech.

Bylo rozhodnuto zavést pro 2. ročník střídavé směnné vyučování a družinu vrátit zpět do budovy školní jídelny Na Návsi, kde kdysi začínala, do místnosti nevyhovujících rozměrů, bez úložných prostor a se suchými dřevěnými záchody mimo budovu. Přijaté řešení se neosvědčilo.

Pod tlakem kritiky ze strany rodičů na zavedený, ale nevyhovující systém dopoledního a odpoledního vyučování druháků zahájil místní národní výbor adaptaci zasedací místnosti v sokolovně na učebnu. Od 2. pololetí bylo směnné vyučování zrušeno a výuka druháků se přemístila do sokolovny. Po dohodě s tělocvičnou jednotou začala být využívána k tělesné výchově rovněž tamní tělocvična.

Adaptace a modernizace se odehrály také ve škole. Ve II. patře (na severní straně budovy vedle kreslírny směrem k radnici) vznikla odborná pracovna přírodopisu včetně přírodopisných sbírek. V uvolněných prostorách kabinetu přírodopisu byla zřízena cvičná kuchyně s dvěma kuchyňskými linkami a dalším zařízením a vybavením pro výuku vaření, která byla využívána i k dělenému vyučování tříd.

Došlo také k výměně původních kotlů ústředního topení z roku 1931.

Na podzim se nejstarší žáci školy podíleli v době školního vyučování na sběru brambor v jednotných zemědělských družstvech: v Ledcích, Trnové a v Žilově. Škola organizovala sběr odpadových hmot a léčivých bylin.

Žáci spolu s učiteli si 24. října připomněli 50. výročí vzniku republiky při slavnostním vysazení „Stromu republiky“ před radnicí a na veřejné oslavě v hostinci „Na sále“.

13_2

 
   

Žačka na návštěvě místní lidové knihovny v hasičárně

 

Účinnými prostředky estetické výchovy se staly návštěvy koncertů klasické hudby, divadelních a filmových představení v Plzni a v místním kině sokolovny. 

Před Vánocemi ozdobili učni středního odborného učiliště borovičku v parku před školou barevnými žárovkami. K vytvořenému „Stromu republiky“ byla umístěna schránka na dobročinnou peněžní sbírku. Sešlý obnos činil jen 300 Kčs, hlavně od žáků školy a byl odeslán na konto „Dětské vesničky SOS v Dubí u K. Varů.

Zdravotní péče o žactvo byla zajišťována hromadně pediatrem a dentistou. Vycházející žáci se podrobili snímkování ze štítu a v 1., 5. a 8. ročníku byla provedena prevence proti tuberkulóze.

V únoru 1969 se ředitelství školy dostalo vítané pomoci při obsluze administrativní agendy školy. Na školu byla přidělena administrativní pracovnice s polovičním úvazkem.

Jak již bylo v úvodu kapitoly konstatováno, byla začátkem školního roku 1968/1969 politická situace v zemi, ve školách i v mimoškolní výchově zmatečná a nepřehledná. Např. funkce uvolněné vedoucí pionýrské skupiny byla na naší škole rozhodnutím okresního národního výboru zrušena, neboť okresní mládežnické hnutí se rozpadlo.

V prosinci ještě vydala státní správa, jako výsledek a dozvuk reformních snah, zákon č. 168/1968 Sb. Ten namísto tříletých středních všeobecně vzdělávacích škol uzákonil gymnázia s čtyřletou délkou studia.

Školní rok se přehoupl do druhé poloviny, a po dubnu 1969 bylo již všem o všem jasno. Období „normalizačního procesu“ bylo zahájeno. Veškeré předchozí demokratizační snahy a pokrokové trendy v oblasti školství byly prakticky ukončeny. Na červen bylo svoláno do Plzně třídenní okresní soustředění ředitelů a zástupců škol ke konsolidaci politické situace na školách.

13_3

Rokem 1969/1970 započal návrat k původní předreformní linii komunistické strany. Učitelé dostali za úkol prostudovat „Manifest pravdy“ ministra školství J. Hrbka, dále směrnice, které zdůrazňovaly ideově politickou složku vyučování, výchovu k socialistickému vlastenectví, proletářskému internacionalismu a k vědeckému světovému názoru. Měli za povinnost studovat předepsanou politickou literaturu a zúčastňovat se politických školení k upevnění a prohloubení vědeckého světového názoru učitelstva na základě marxismu-leninismu.

Ve 2. pololetí školská správa přikročila k politickým prověrkám pedagogických pracovníků. Měly formu pohovorů s učiteli za přítomnosti okresního školního inspektora, zástupce místního výboru KSČ a národního výboru.

Každý učitel na nich předkládal vlastní hodnocení svých postojů v letech 1968/69. To bylo doplněno politicko-pracovním hodnocením ředitele školy a posudky místního národního výboru a stranických organizací z místa bydliště hodnoceného. V závěru byla uvedena opatření k angažovanosti hodnoceného pro současnou politiku strany a vlády. Ředitel a zástupkyně byli hodnoceni na OV KSČ.

Postoje učitelů-komunistů byly hodnoceny jak na školní, tak okresní úrovni. Dvěma členům strany bylo zrušeno členství. Základní organizace KSČ byla pro malý počet zrušena a nahrazena tzv. stranickou skupinou. Pokračující členové strany byli zaregistrováni do uličních organizací.

KSČ charakterizovala učitele jako veřejně politické pracovníky, po kterých se žádalo prosazování politiky KSČ. Uchazeči o toto povolání byli důkladně prověřováni. I ve svém soukromém životě měli učitelé svým jednáním naplňovat požadavky vládnoucí strany.

Učitelé se museli tzv. učitelským slibem zavázat, že budou své žáky učit a vychovávat podle zásad socialistické pedagogiky. Bez podepsání tohoto slibu nemohli svou práci vykonávat.

Po učitelích se ve sledovaném období žádalo, aby se požadovaným způsobem zapojili do veřejného života. Typickým příkladem byly volby do Národního shromáždění a do zastupitelských orgánů (1971). Úkolem učitelů bylo ovlivňovat žáky a nepřímo tak působit také na jejich rodiče. Do předvolebního dění se zapojili všichni pedagogové školy. Účastnili se předvolebních schůzí, podíleli se na agitaci, pomáhali při výzdobě volebních místností, byli ve volebních komisích, spolu s žáky připravovali rozhlasové relace ve škole i v obci a připravovali programy pro předvolební schůze.

15. května 1971 se v Horní Bříze konala „Mírová manifestace u příležitosti udělení Československé ceny míru obci Horní Bříza za odbojovou činnost v průběhu války“.

Shromáždění občané, mládež a školní žactvo se od pomníku padlým v dolní části obce vydali k pamětní desce odbojářů 2. světové války umístěné u vchodu do závodu flíska a odtud k vlastní oslavě v Závodním klubu ROH.

_4
Zásady pro rozvoj školství v 70. a 80. letech byly formulovány na XIV. sjezdu KSČ v květnu 1971.

Na základě sjezdových závěrů byl zpracován dokument „Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy“. Ten zahrnoval všechny složky výchovně vzdělávací soustavy, představoval dlouhodobý program rozvoje výchovy a vzdělání, kterým mělo být zabezpečeno prohloubení demokratického charakteru socialistického školství, modernizace vzdělávacího systému a zvyšování úrovně vzdělanosti občanů. Vytvořil základ pro legislativní změny, které se uskutečnily v roce 1978.

 

Prameny:
Kronika obce Horní Bříza, díl V.
Školní kronika, 2. kniha (1967 - 1989)
upravené vzpomínky pamětníků

 

Ladislav Čása, kronikář města
únor 2021


Vytvořeno: 20. 2. 2021
Poslední aktualizace: 27. 2. 2021 15:23
Autor: Ladislav Čása