Menu
město Horní Bříza
Horní Bříza

Historie hornobřízského základního školství - 9. část

9_1

.

Školní léta s Novým školským zákonem 1953 - 1960

Úvodní rok tohoto období, rok 1953, byl pro učitele a žáky naší školy, i jejich rodiče, bohatý na řadu organizačních změn v československém školství a politických událostí, které se jich bezprostředně dotýkaly.

Byl to poslední rok prvního pětiletého budovatelského plánu, v kterém vláda provedla radikální hospodářské reformy. Byl zrušen lístkový přídělový systém doprovázený měnovou reformou. Měnová reforma se dotkla peněžního hospodaření každé rodiny, ve společnosti způsobila značné rozladění a nebyla většinově příznivě přijata. Po jejím provedení se 1. června Plzeň stala místem rozsáhlého živelného protirežimního vystoupení. Proti demonstraci plzeňských Škodováků byli povoláni i příslušníci Lidové milice z hornobřízských závodů.

V daném roce byla při Národní a Měšťanské škole ustavena čtyřčlenná základní organizace Komunistické strany Československa.

V březnu 1953 krátce po sobě zemřeli generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josef Vissarionovič Stalin a generální tajemník Komunistické strany Československa a československý prezident Klement Gottwald. Na škole zavlály černé prapory a za zesnulé byly na škole pořádány smuteční tryzny.

V dubnu byl schválen Nový školský zákon, který platil do roku 1960. Ten zkrátil školní docházku na 8 let (6 – 14 let) a změnil od šk. roku 1953/1954 název školy na Osmiletou střední školu v Horní Bříze.

Období 1953 – 1960 je dnes označováno za největší úpadek rozvoje vzdělávání od druhé světové války. Účinnost vzdělanosti se snížila zkrácením povinné školní docházky na osmiletou a přeorganizováním učebních osnov na gymnáziích. Práce s žáky a studenty upadala, protože nebylo možné stihnout a pojmout v kratší době celkové množství učiva. Zrušením požadavku vysokoškolského pedagogického vzdělání na postačující středoškolské utrpělo také vzdělávání pedagogických pracovníků.

V padesátých letech měla osmiletá střední škola kolem 450 žáků.

Po založení Pionýrské organizace Československého svazu mládeže v roce 1949 a rozpuštění Skautské organizace (1950) ustala poválečná činnost zdejších skautských oddílů.

Okresním výborem ČSM byla na škole v roce 1950 založena pionýrská skupina PO ČSM. Skupinu vedly OV ČSM pověřené a státem placené stálé skupinové vedoucí. Pionýrskou skupinu tvořily oddíly, které sdružovaly pionýry z jedné třídy. Oddíl vedl dobrovolný vedoucí z řad svazáků, rodičů nebo zaměstnanců patronátního závodu. Činnost oddílu spolu s vedoucím organizovala oddílová rada, volená na dobu jednoho školního roku.

V Pionýru byli organizováni téměř všichni žáci. Ti mezi sebou soutěžili v Týdnu čistoty, vzorného chování, nezapomínání, uzavírali závazky na zlepšení prospěchu.

Na počest sjezdů Komunistické strany Československa byly ve škole pořádány akce Darů republice zaměřené na zlepšení školní práce, úpravu návsi, zřízení ovocné školky, lesní brigády. Nejstarší žactvo pomáhalo státním statkům při sběru brambor, učitelé pracovali na Stalinských směnách v keramických závodech. Při měnové reformě v červnu 1953 pomáhali na poště při výměně peněz. V tzv. Lánské akci byli vycházející žáci programově a cíleně získáváni do hornictví, hutnictví a dívky do „kovooborů“, a to formou besed s hornickými učni, pracovníky úřadu práce nebo exkurzemi do závodů.

9_1
Učitelský sbor Osmileté střední školy v Horní Bříze 1955/56
zleva: řed. Vlasák, Křížek, Šleis, Mertl, Vališ, Saxl,
Panušková, Svobodová, Míšková, Čiperová, Kužel, Kraus,
Drozdová, Šilpochová, Kroftová, Šleisová

V měsíci červnu byly na střední škole zařazovány písemné a ústní zkoušky z českého a ruského jazyka, matematiky, dějepisu nebo přírodopisu před zkušební komisí. Zkušební komise byla složena ze dvou vyučujících, zástupců místního národního výboru, jednotného národního výboru, patronátního závodu a pionýrské organizace. Předsedou zkušební komise byl ředitel třemošenské školy. Žáci si vytahovali otázky na lístcích. Na každý předmět byla čtvrthodina a všechny čtyři předměty se absolvovaly za sebou. Komise pak doporučovala postup žáků do škol třetího stupně, tedy na studium nebo do učebních oborů. Byl zjišťován dělnický a rolnický původ uchazečů. Nad školou převzala patronát místní keramická továrna. Každoročně byl pořádán Běh vítězství a Štafeta přátelství.

Při škole byla v roce 1953 zřízena v adaptovaném hostinci „U Karezů“ Na návsi (dnes čp. 752 a 756) Družina mládeže se školní jídelnou.

Při škole pracovaly zájmové kroužky: dramatický vedený p. ředitelem Fr. Vlasákem a pěvecký p. učitele
E. Mikolandy. V nich žáci nacvičovali dětská divadelní představení hraná v sokolovně, scénky na vánoční jolky s nadílkou dědy Mráze, kulturní vystoupení na veřejné oslavy Února, MDŽ a VŘSR, na schůze stranických organizací, Svazu československo-sovětského přátelství a patronátních závodů.

9_2
Dramatický kroužek při vystoupení na školní besídce v sokolovně - 1957

Pěvecký kroužek se pravidelně zúčastňoval tehdejší Soutěže tvořivosti mládeže. 
V roce 1958 postoupil až do ústředního kola STM pěveckých sborů v Bratislavě a umístil se na 1. místě.


9_3
Bratislava – Reduta 1958 Ústřední kolo STM pěveckých sborů

9_4
Vystoupení sboru v Plzni na Náměstí Republiky 1959

Školní výlety byly pořádány na Slovensko, a to do Bratislavy, Košic, Tater anebo na Moravu, do Moravského krasu, Beskyd, Brna, Znojma a podobně. O prázdninách škola sloužila jako rekreační středisko a zotavovna pro slovenské pionýry nebo žáky, kteří se přihlásili do hornictví. Žáci o prázdninách sbírali na družstevních polích mandelinku bramborovou, drželi podél železniční trati protipožární žňové hlídky.

Ve školním roce 1954/1955 se žáci zapojili do nácviku na I. Celostátní spartakiádu. Spartakiáda navázala na tradice hromadných veřejných tělocvičných vystoupení všesokolských sletů a dělnické spartakiády Federace dělnických tělovýchovných jednot.

Úspěšným vystoupením žactva i dospělých tleskaly zaplněné ochozy sokolovny při okrskové spartakiádě v červnu 1955.

9_5

9_6
Vystoupení žáků I. Celostátní spartakiády 1955 na sokolovně

9_7

Do organizované sportovní zájmové činnosti mimo školu se zde v Horní Bříze děti mohly hlásit v Dobrovolné sokolské organizaci, v které hlavní náplní byly prostná a cvičení na nářadí a do žákovského oddílu kopané Sportovního klubu.

9_8
cvičenky DSO před sokolovnou vystupující na oslavě MDŽ 1956

Od jara 1957 se hornobřízským dětem rozšířila vzdělávací nabídka v oblasti estetické výchovy. Hudebně nadaní žáci dostali možnost zapsat se k výuce hry na hudební nástroje pobočky Hudební školy ve Třemošné, která začala pracovat přímo ve školní budově. Zahájena tu byla výuka přípravné hudební výchovy, „ambulantní výuka“ dechových nástrojů pro učně keramických závodů v H. Bříze a výuka hry na dechové žesťové nástroje. 

Postupně zde vznikly dechový soubor a první komorní soubory. Žáci hornobřízské pobočky se prezentovali na žákovských koncertech a na kulturních akcích v místě. Hornobřízský dechový soubor postoupil v roce 1956 až do ústředního kola soutěže Lidové umělecké tvořivosti v Praze, kde získal 3. cenu.

Ve školním roce 1957/1958 pedagogický sbor školy připravil učiteli okolních škol i rodičovskou veřejností hojně navštívenou Okresní školní výstavu učebních pomůcek, didaktické techniky, žákovských prací (sešitů, výkresů, grafů, rukodělných prací).

9_9
snímek z Okresní školní výstavy 1957/1958

Volný čas děti trávily převážně venku na ulici, na hřišti. Skákal se panák, hrála vybíjená, na četníky a na zloděje, koupat a plavat se chodilo na Vísečák, sáňkovalo se a lyžovalo na Zálužském vršku i jinde, bruslilo se na továrenském rybníčku nebo na polévané ploše sokolovny. Do sportovní výbavy dětí se rozšířily kožený kopací míč, jízdní kolo s berany, lyže, hokejky, brusle na kličku, ale i tzv. jacksny a kanady.

Hojně navštěvována byla filmová představení pro děti biografu v sokolovně, konaná pravidelně ve středu a v neděli.

Způsob trávení volného času dětí i dospělých doma začala dynamicky ovlivňovat možnost příjmu pravidelného vysílání Československé televize (1954) v Horní Bříze a finanční dostupnost nákupu televizního přijímače (pořízení tehdy představovalo tři průměrné měsíční platy). Od roku 1958, kdy zde bylo registrováno 52 majitelů televizních přijímačů, se jejich počet vyšplhal na 212 v roce 1960. Při sledování atraktivních televizních pořadů se po vzájemné domluvě scházelo u jednoho televizoru i několik rodin pohromadě.

 

Prameny:
Knapík, J. a kol.: Děti, mládež a socialismus v 50. a 60. letech, SU 2014
Kronika obce Horní Bříza, díl IV.
upravené vzpomínky pamětníků

 

Ladislav Čása, kronikář města
leden 2021

Datum vložení: 23. 1. 2021 19:55
Datum poslední aktualizace: 30. 1. 2021 14:28
Autor: Ladislav Čása