Menu
město Horní Bříza
Horní Bříza

Historie hornobřízského základního školství - 6. část

cast6_1

.

Přišla válka aneb škola za protektorátu

Přišlo chmurné ráno 15. března 1939…

A večer toho dne přijel A. Hitler vítězoslavně na Pražský hrad, aby následující den vydal Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

cast6_1

školní protektorátní mapa

Změna státoprávních poměrů přivodila odstranění všech věcí „připomínajících slovem i obrazem Republiku Československou.“

Z úředního nařízení došlo k odstranění betonového nápisu Masarykova škola z průčelí školní budovy. Ve třídách nahradily sejmuté státní znaky a portréty čs. prezidenta kříže a podobizny Adolfa Hitlera.

Byla provedena revize žákovských a učitelských knihoven i učebnic. „Závadné“ učebnice a knihy byly vybrány a zapečetěny. Bylo zakázáno půjčování francouzské a britské literatury.

Na tiskopisech školních vysvědčení bylo škrtnuto označení Československá republika a přetištěno Protektorát Čechy a Morava.

Téhož roku byly zavedeny v protektorátu nové učební osnovy.

Od 2. pololetí byla zavedena povinná výuka německého jazyka na úkor českého jazyka a zeměpisu. Zatímco čeština se učila nejvýše čtyři hodiny týdně, tak němčina se na obecné škole vyučovala postupně až 7 hodin a na měšťanské 6 hodin týdně. Došlo k rozšíření tělesné výchovy na 4 vyučovací hodiny týdně.

K předmětům s nejrozsáhlejšími změnami v osnovách patřily zeměpis, dějepis a literatura. Dějepis a literatura musely být ve školním roce 1941/42 na půl roku pozastaveny, aby jim mohla být vytvořena nová, ideologicky vhodná struktura, a aby se vyučující těchto předmětů stačili přeškolit.

Zeměpis se zabýval pouze Německou říší a územím jí ovládaným, všechny místopisné názvy se učily pouze v němčině. V dějepise se např. uvádělo, že Češi byli odjakživa kmenem, nikoliv národem a dvacetileté fungování svobodné Československé republiky se vykládalo jako nedobré rozhodnutí vymanit se ze závislosti na říšském území.

cast6_2

Vyučovací hodina byla zkrácena na 45 minut. Byly zařazeny květnové svatodušní prázdniny. Školní rok končil až v polovině července. Byly zakázány hromadné vycházky, výlety a pochodová cvičení.

Vánoční prázdniny školního roku 1941/42 trvaly od 12. 12. 1941 až do 3. 3. 1942.

Mezi povinné školní slavnosti byly zařazeny oslavy zřízení protektorátu, narozenin státního prezidenta Dr. E. Háchy a Říšského vůdce Adolfa Hitlera a protektorů. Žáci byli nuceni psát titul Vůdce s počátečním velkým písmenem.

Vyučující byli nuceni předložit prohlášení o nežidovském původu.

Pro studium na střední škole se žák musel rozhodnout ještě jako sotva desetiletý, neboť gymnázia byla v době protektorátu pouze osmiletá a dalo se na ně přestoupit jen ze čtvrtého ročníku obecné školy.

Dostat se na střední školu nebylo vůbec jednoduché, protože se nacisté soustavně snažili potlačovat vznik české inteligence. Počet středních škol se zredukoval o více než polovinu, snížil se nejvyšší možný počet žáků ve třídách a ztížily se přijímací zkoušky, navíc se při přijímání na střední školu upřednostňovaly děti hodné germanizace.

Od podzimu školního roku 1939/40 řádila na škole epidemie záškrtu a spály trvající až do konce školního roku. 52 dětí se za tento rok léčilo v plzeňské nemocnici a několik jich zemřelo.

Výnosem Zemské školní rady z 10. ledna 1940 bylo povoleno zřídit v Horní Bříze mateřskou školu jako součást Masarykovy školy. Zahájení jejího provozu připadlo na 1. únor 1940. Pracovna mateřské školy se šatnou byla umístěna v suterénu obecné školy, projektem původně určeném pro sprchy. Do mateřské školy docházelo 41 dětí.

V březnu 1940 náhle zemřel náhle ředitel měšťanské školy Stanislav Bulant.

cast6_3
St. Bulant u tehdejší ředitelny školy

K rakvi se zesnulým, která byla vystavena ve školní tělocvičně, se přišlo poklonit „památce mrtvého všechno žactvo a občanstvo z Horní Břízy a z blízkého i dalekého okolí.“ Učitelským sborem pak byla rakev vynesena před vchod měšťanské školy. Tady se se zesnulým rozloučili smuteční řečí starosta obce, zástupci učitelů, žáků, kamarádů z vojny a rodičů. Po smuteční básni a sboru, který zapěli žáci školy, doprovázel pohřební průvod p. ředitele na silnici k Záluží, kde po dalších projevech byla rakev naložena do pohřebního automobilu, který se zesnulým odjel do plzeňského krematoria.

Do vedení školy byl jmenován František Zuska.

V roce 1941 bylo provedeno odvodnění obvodového zdiva suterénu a zejména sklepa kotelny ústředního topení melioračními trubkami do hlavního kanálu k silnici před školou.

cast6_4

Od školního roku 1941/42 dochází k úpravě obecních a měšťanských škol s českým vyučovacím jazykem. Měšťanská škola se mění v hlavní školu a připojuje se za 4. ročník školy obecné a zahrnuje její 5. až 8. postupný ročník. Zavádí se výuka psaní strojem a je pozastavena výuka dějepisu.

O hlavních prázdninách byly povinny 10 až 14leté děti pracovat po dobu 4 týdnů 4-5 hodin denně v zemědělském, lesním nebo zahradnickém podniku. Učitelé měli pracovní povinnost 1 měsíc po 4 hodinách týdně.

Od listopadu roku 1942 byla zabrána obecná školy a z hlavní školy ještě kuchyně a kreslírna pro ozdravovnu dětí z Říše, a to Essenského regionu.

cast6_5

zima 1942 – Hornobřízské a německé děti (v uniformách Hitlerjugend), křižovatka ul. K Zastávce a Třemošenské

Vyučování bylo rozděleno na dopolední a odpolední a obecná a hlavní škola se v něm během týdne střídaly. Z rozvrhu hodin byly vypuštěny ruční práce, tělesná výchova, kreslení a krasopis. Mateřská škola se přemístila do budovy bývalé školy. Žáci byli školeni k protiletecké ochraně a pravidelně se zúčastňovali v jarních měsících výsadby lesních stromků. Vyučující byli totálně nasazováni na pracovní činnosti do továren.

V lednu 1943 byl do školy zaveden telefon.

Od školního roku 1943/44 se začala prosazovat změna klasifikačního systému z pětistupňového na šestistupňový. Pětka sice nadále byla synonymem pro nedostatečnou, ale dostávali ji jen ti žáci, u kterých se očekávalo, že se rychle napraví.

Nejen česká, ale i německá mládež v Protektorátu byla podřízena jednotné mimoškolní výchově. Tu v jejím případě zajišťovala organizace Hitlerjugend, v níž bylo povinné členství pro všechny dospívající Němce zavedeno v nacistickém Německu již od roku 1936.

Činnost předválečných politických organizací včetně Sokola a Junáka byla pozastavena. Se vznikem Národního souručenství v roce 1939 vznikla i jeho mládežnická odnož Mládež Národního souručenství.

Ustavující schůze Národního souručenství v Horní Bříze proběhla po týdenním náboru 27. května 1939. V Mladém Národním souručenství bylo sdruženo 89 hochů a 70 dívek nejprve od 17 poté od 15 let. Toto souručenství zastřešovalo aktivity organizací pracujících s mládeží. V roce 1942 pak bylo nahrazeno Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě k výchově mládeže ve smyslu nacistických idejí. Členství v Kuratoriu bylo vyhlášeno jako povinné od 10 do 18 let. Všechny děti z této věkové skupiny se však nepodařilo podchytit.

 

Prameny:
Pamětní kniha obce Horní Bříza III. díl od r. 1938
Schulchronik Volks. - u. Hauptschule in Ober Birken - Školní kronika Obecné a Hlavní školy v Horní Bříze

 

Ladislav Čása, kronikář města
leden 2021

Datum vložení: 2. 1. 2021 10:07
Datum poslední aktualizace: 16. 2. 2021 13:48
Autor: Ladislav Čása

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu. Využívejte naši mobilní aplikaci – V OBRAZE.