Historie hornobřízského základního školství - 19. část

Škola po roce 2000:
kvalitní materiální a prostorové zázemí, 
moderní vybavení,
rekordní počet žáků v historii a poté jejich dynamický úbytek

Škola si připomněla v roce 2000 jubilejní 110. rok základního školství v Horní Bříze při městem organizované „Oslavě 820 let Horní Břízy“.

V programu bylo mimo jiné zařazeno také dopolední přátelské setkání bývalých učitelů školy se současným pedagogickým sborem v nově zřízené aule školy a sportovní odpoledne se slavnostním předáním dokončeného atletického stadionu. Velkému zájmu ze strany veřejnosti se těšila volná prohlídka školního areálu s moderně vybavenými učebními pavilony A1, A4 (32 tříd, 10 odborných pracoven, laboratoře, kabinety, chovatelská stanice v kabinetu přírodopisu), pavilonem školní kuchyně a jídelny A2 a sportovním pavilonem A3 (2 tělocvičny, fitness, sauna a masérna). Návštěvníky zaujaly připravené výstavy: „110 let školy v Horní Bříze“, „Technické tvořivosti žáků“ a „Výstava kaktusů“.

Nově zbudovaný atletický stadion při školní olympiádě

Modernizace učeben a odborných pracoven novým školním nábytkem a didaktickou technikou pokračovala i v dalších letech zřízením sálku pro projekci výukových videopořadů, zřízením školního bufetu s atriem a kanceláří sekretariátu školy.

Pracovna dějepisu (první z učeben vybavených novým školním nábytkem)

Na otázku, ve kterém roce měla škola nejvíce žáků, tříd a učitelů ve své historii, by se nám dostalo odpovědi, že to bylo ve školním roce 2000/2001.

Ten byl zahájen tradičně slavnostním shromážděním žáků a učitelů 2. - 9. tříd v sále Klubu s projevem ředitele školy, zdravicí starosty města, státní hymnou a filmovým představením. Na prvňáčky čekalo, rovněž tradiční, přivítání před hlavním vchodem školy s jejich prvním životním krokem přes práh školy a usednutím do školní lavice.

V rekordním školním roce 2000/2001 měla škola zapsáno v zahajovacím statistickém výkaze:
667 žáků (z toho 549 z Horní Břízy, 37 z Trnové, 20 z Tatiné, 16 ze Žilova, 7 z Hromnice, po 5 z Chotiné, Ledec, Stýskal, Žichlic a Třemošné)
348 chlapců a 319 dívek
28 tříd (15 na 1. stupni, z toho jedna třída pro žáky s „hraniční školní zralostí“ a jedna se specializovanou výukou českého jazyka pro 43 žáků s vývojovými poruchami učení a 3 se zrakovým znevýhodněním, 13 tříd na 2. stupni)
3 oddělení školní družiny se 70 zapsanými dětmi
9 externích pracovníků zájmové činnosti 
37 učitelů (5 mužů) a 3 vychovatelky školní družiny
9 externích pracovníků zájmové činnosti
9 provozních pracovníků – 1 administrativy, 1 školník a 7 úklidu a údržby
6 pracovnic školní jídelny (z toho 1 vedoucí, 1 vedoucí kuchařka)
Centrum sportu – 2 pracovníci náhradní vojenské služby

Nárůst počtu učitelů si vynutily zvýšené počty žáků a opatření ministerstva školství z uplynulého školního roku, které snížilo míru přímé pedagogické povinnosti vyučujících (z 24 na 22 hodin).

Škola pokračovala v realizaci Vzdělávacího programu Základní škola ve všech ročnících 1. stupně s přijatým vlastním modelem profilace učebního plánu na 2. stupni.

Z finančních prostředků Evropského sociálního fondu byla ministerstvem školství navyšována časová dotace učebních plánů 2. stupně ZŠ s možností využití pro povinné nebo volitelné předměty (2003-2005, škola ji využila v 7. r. pro seminář ze zeměpisu, v 8. r. pro český jazyk a v 9. r. k výuce matematiky).

Pokračoval trend modernizace výuky prostřednictvím aktivizačních metod vyučování k samostatnému získávání nových poznatků a práce ve skupinách. Oblibu u žáků získávalo v té době projektové vyučování, např. „Naše město“, „Lidské tělo“, „Veletrh cestovních kanceláří“, „Čertí škola“, „Sportovní olympiáda“, „Pohybem proti drogám“ s „24 hodinovým maratonem ve střelbě na koš“, „Školní sportovní liga“.

Projekt „Čertí škola“

K rozvoji intelektu, manuální zručnosti, tvořivosti a pohybových dovedností žáků byly nabízeny nad rámec povinné výuky zájmové vzdělávací aktivity. Nabídka představovala vedle téměř 40 zájmových útvarů množství jednorázových akcí.

Sportovní olympiáda

Žáci dostali možnost zapojit se do mezinárodní spolupráce mezi školami. Dopisování, zájezdy a žákovské výměny se staly účinnými prostředky motivace žáků k výuce cizích jazyků.

Pod záštitou občanského sdružení Partnerství mezi městy Horní Bříza a Villeneuve sur Yonne se vypravila první skupina žáků k týdennímu pobytu do partnerského města ve francouzském Burgundsku (2001).

Ze školní výměny - před partnerskou školou ve Villeneuve sur Yonne

Pro žáky studující němčinu byly zorganizovány poznávací zájezdy: třídenní do Mnichova a jednodenní do Waldmünchenu.

K partnerské spolupráci a žákovské výměně byla získána Josef Voit Grundschule v bavorském Freihungu (2005).

Z výletu s německými kamarády - na Rabštejně nad Střelou

Pro srovnání míry úspěšnosti vzdělávání žáků s ostatními školami v republice vstoupila škola v tomto období do každoročního celostátního testování agentur Kalibro a Scio.

Testy Kalibro absolvovali žáci 9. ročníku z Čj, Aj, Nj, M a v tzv. humanitním a přírodovědném základu. Jejich výsledky se pohybovaly v rozmezí 3 % - 10 % nad republikovým průměrem.

Ve Sciu byli testováni žáci 5. a 9. ročníku v tzv. obecně studijních předpokladech a v Čj, Aj, Nj, Fy, Ch a Př. Oba ročníky dosáhly 71 % úspěšnosti v obecně studijních předpokladech, které ale nedokázaly zúročit v testech z jednotlivých předmětů, což je zařadilo pouze mezi průměr v ČR.

Výsledky žáků v uvedených srovnávacích testech, dosažené úspěchy v postupových kolech vědomostních, estetických a sportovních soutěžích spolu s vysokým procentem žáků přijatých na střední školy s maturitou opravňovaly k tvrzení, že počátkem nového desetiletí dosahovala škola dobrých výsledků ve vzdělávání žáků.

Obdobně to, bohužel, nemohlo být konstatováno při posuzování trendu vývoje úrovně kázně a chování žáků. Přes vynaložené úsilí sboru se požadované výsledky nedostavovaly. Účinnost „Minimálního preventivního programu proti patologickým jevům“ byla přes značný počet udělených kázeňských opatření nízká a riziková skupina žáků zůstávala nepatřičně vysoká.

Nelichotivým zjištěním tehdy bylo, že výchovné prostředky školy jsou omezené, výchovná funkce některých rodin selhává a působení školy, rodiny a společenského prostředí přestává být jednotné. Míra tolerance vůči negativnímu chování dětí vně školy se stala v mnohém nepřijatelná. Po městě se rozmohlo porušování zákona směrem k mladistvým ve věci prodeje tabákových výrobků a alkoholu, gamblerství, návštěv podniků veřejného pohostinství a zábavných akcí v nočních hodinách bez doprovodu dospělých. Kriminální policií ČR byly vyšetřovány distribuce a prodej marihuany mezi žáky 2. stupně, skupinově organizované krádeže nebo krádeže a vloupání z příkazu rodičů.

Ze strany jednoho z žáků bylo podáno telefonem policii poplašné anonymní ohlášení o uložení výbušniny v areálu školy. Výuka byla přerušena, žáci a pracovníci školy evakuováni, prostory školy Policií ČR prohledány, přičemž uložení výbušniny nezjištěno.

Jiným žákem bylo vyučujícímu slovně vyhrožováno zabitím. Výhružka následně nabyla nebývalé mediální publicity. Kauza vyústila v rozvázání pracovního poměru učitele ve škole na vlastní žádost, v podání trestního oznámení na žáka a jeho následné umístění v diagnostickém ústavu

Problémoví žáci začali koketovat s hodnotami subkulturních skupin skinheads, punk, anarchistů.

Při řešení nejzávažnějších výchovných problémů škole nezbývalo než spolupracovat s orgány sociálně právní ochrany dětí. Žáci byli zařazováni do internátního pobytu či ambulantní péče Střediska výchovné péče nebo do ústavní výchovy v Dětském diagnostickém ústavu v Plzni.

9. listopadu 2000 byla škola poctěna vzácnou návštěvou. V rámci poslaneckého dne zavítal do Horní Břízy předseda vlády ČR Miloš Zeman. V nové aule školy proběhlo jeho setkání s žáky devátých tříd spojené s přednáškou a v parku před vchodem na atletický stadion symbolicky vysadil „Lípu milénia“.

Reportáž z Plzeňského deníku

Vydáním novely zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství přešly povinně do právního subjektu všechny školy a školská zařízení v ČR (zákon č. 284/2002 Sb.).

V návaznosti na tuto změnu právní normy zřídilo město Horní Bříza k 1. 1. 2003 Masarykovu ZŠ Horní Bříza jako příspěvkovou organizaci sdružující školní družinu a školní jídelnu.

Škola tak vedle své prvotní funkce, zajišťování vzdělání a výchovy, přebrala funkci zaměstnavatelskou, ekonomickou, bezpečnostní, hygienickou a péči za stav budov, pozemků a veškerého majetku včetně jeho údržby.

V souvislosti s tím byli přijati dva správní zaměstnanci pro ekonomickou agendu práce a mezd a účetnictví.

V květnu byla ukončena správa Centra sportu dvěma pracovníky civilní vojenské služby a změna byla vyřešena vytvořením pracovní pozice údržbář-provozní s jedním pracovníkem.

Logo školy - autor Petr Vrobel (1997/98)

Od školního roku 2000/2001, kdy počet žáků a učitelů na škole kulminoval (667 žáků, 37 učitelů) a zařadil ji co do velikosti na druhé místo na okrese, začalo dětí na škole v dalších letech každoročně prudce ubývat. Za dva roky nato vykazovala škola o 100 žáků méně (545 ž.), za pět let již o 200 a po deseti letech (2010/2011) měla škola už jen 338 žáků a 26 učitelů, tedy polovinu někdejšího rekordního počtu.

Normativní přidělování mzdových prostředků podle počtu žáků, tříd a objemu vyučovacích hodin na tzv. přepočtené pracovníky si vyžádalo rozvazování pracovního poměru z nadbytečnosti nejen učitelů, ale také pracovníků úklidu a údržby, s úbytek strávníků i kuchařek školní jídelny.

V roce 2001 byl vypracován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy „Národní program rozvoje vzdělávání v České republice“, tzv. Bílá kniha (platnost pozbyl v roce 2020).

Na tento strategický dokument reagoval Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Vymezil zásady a cíle vzdělávání, systém vzdělávacích programů, vzdělávací soustavu, právní postavení škol a školských zařízení, dlouhodobé záměry, výroční zprávy, hodnocení škol, vyučovací jazyk, vyučování náboženství, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání nadaných žáků, organizaci a formy vzdělávání na školách.

Ve smyslu zákona byla ve školním roce 2005/2006 zahájena na českých školách „kurikulární reforma“ - reforma obsahu učiva a činností, které jsou spojeny s jeho osvojováním a hodnocením ve školském prostředí.

Pro pedagogický sbor školy to znamenalo zahájit podle centrálního Rámcového vzdělávacího programu tvorbu vlastního Školního vzdělávacího programu (ŠVP), a to na základě vlastních podmínek, představ a konkrétních cílů školy. Hodnoceným výsledkem vzdělávání se podle zákona stala úroveň dosažení klíčových kompetencí a očekávaných výstupů.

Zahájení výuky podle vlastního ŠVP bylo stanoveno od školního roku 2007/2008.

Prameny:
Školní kronika, 3. kniha (1989 - současnost)

Ladislav Čása, kronikář města
duben 2021