Menu
město Horní Bříza
Horní Bříza

Historie hornobřízského základního školství - 16. část

Vítání prvňáčků před novou školou

.

Ve víru politických událostí let 1989-1990 se otvíral nový učební pavilon školy

Nadešel školní rok 1989/1990. V jeho průběhu se odehrál další z důležitých politických zlomů, který ovlivnil vývoj československých novodobých dějin i hornobřízského školství…

Události z roku 1989 a bezprostředně po něm jsou už historií. Pro dnešní děti a dospívající mládež dokonce historií velmi dávnou. Vždyť i jejich rodiče byli v té době povětšinou, právě tak jako oni dnes, teprve školou povinní.

Byla to vlastně generace dědečků a babiček dnešních školáků, která v 80. letech pozorně sledovala reformy „Gorbačovovy perestrojky“ v Sovětském svazu (1985), které měly zabránit zaostávání ekonomiky východního bloku. Naděje této generace vkládané do tamní přestavby i přestavby u nás se ale zvolna rozplývaly. Jedinou šancí ke změně byl přechod k tržní ekonomice s nutností změny režimu na pluralitní demokracii…

Naše poválečná občanská společnost se ale jen velmi pomalu probouzela z nashromážděných historických zkušeností (mnichovské dohody, nacistické okupace, vykonstruovaných politických procesů padesátých let, násilného potlačení pražského jara i probíhající normalizace po roku 1969), aby uvedla do pohybu politické události poslední fáze komunistické totalitní moci.

První větší projevy občanské nespokojenosti začaly v roce 1988, a to při příležitosti 20. výročí sovětské intervence a při vzpomínkových demonstracích k upálení Jana Palacha v lednu 1989. V červnu 1989 se zhroutil systém jedné strany v Polsku. Další u nás potlačené demonstrace komunistickým totalitním režimem následovaly 21. srpna a 28. října 1989. Mezitím režim skončil v říjnu v Maďarsku a 9. listopadu padla berlínská zeď.

17. listopadu 1989 se konala povolená studentská demonstrace k padesátému výročí uzavření českých vysokých škol. Skončila obklíčením demonstrantů policií na Národní třídě a jejich surovým zbitím. To odstartovalo tzv. sametovou revoluci, která vedla k pádu totalitního režimu. Hybnou silou revolučního dění se stala nově založená celospolečenská platforma Občanského hnutí.

16_1

17. listopad 1989 – Národní třída v Praze

Překotné události listopadových dnů zasáhly celou společnost, aktivizovaly také politické dění v Horní Bříze. Dotýkaly se rodičů, po svém je vnímali žáci školy, rezonovaly v pedagogickém sboru. Učitelé naší školy je sledovali spíše rezervovaně, s rozpaky a obavami z budoucího směřování vývoje a jeho možnými dopady do jejich profesního i rodinného života.

Vývoj po 17. listopadu až do konce roku 1989 byl v Horní Bříze daleko poklidnější než v Praze, Bratislavě či jiných větších městech republiky. Občanské fórum bylo ustaveno nejprve ve zdejších Západočeských keramických závodech.

16_2

Politické události v obci se daly do pohybu až začátkem nového roku 1990.

V lednu se v Horní Bříze vytvořil aktiv Občanského fóra. Na setkání s občany (10. ledna 1990), které aktiv svolal do nově zbudovaného areálu výcvikového střediska Svazarmu u starého hřiště, byly přijaty společné závěry k budoucímu rozvoji obce: v ekologii, dopravě, službách, obchodu a ve školství.

Přijaté závěry v rozvoji školství:
- upřednostnit ze strany Pozemních staveb Plzeň dokončení učebního pavilonu nově budované základní školy před dokončováním a předáváním bytových jednotek v sídlišti tak, aby v něm mohla být zahájena výuka k 1. 9. 1990
- vyžadovat předávání dalších rozestavěných pavilonů školy v tomto harmonogramu:
pavilon školní družiny, kuchyně a jídelny - 1. 9. 1991
pavilon tělocvičny s 25 m plaveckým bazénem a rekonstruovanou „starou školu" - 1. 9. 1992.
- vrátit škole prvorepublikový čestný název Masarykova škola, a ten umístit nad budoucí hlavní vchod školy

Na přelomu února a března 1990 se dostaly do dynamického pohybu personální změny ve vedení obce. Pod tlakem zdejšího OF odstoupila většina členů rady a pléna MNV, která byla nahrazena novými poslanci.

Nově vytvořené plénum potvrdilo ve funkci stávajícího předsedu MNV Milana Vodičku (KSČ, ve funkci od r. 1983), odvolalo všechny členy komisí a zvolilo nové.

Na škole se Občanské fórum neustavilo. Tři členky sboru se dobrovolně zúčastňovaly schůzí Aktivu OF učitelů Plzeň-sever. Aktiv inicioval vyjádření nedůvěry školským funkcionářům v nomenklatuře OV KSČ na pozicích školních inspektorů a ředitelů škol. Ti byli až na drobné výjimky odvoláni z funkcí a na jejich místa byly vypsány konkursy. V konkursním řízení na naší škole obhájila svůj post stávající ředitelka školy J. Fenclová.

5. května 1990 se na starém hřišti konala z iniciativy OF místní „Oslava osvobození Západočeského kraje americkou armádou“. Žáci školy se svými rodiči na ní obdivovali přehlídku bojových vozidel Military Car Clubu Plzeň, hudební produkci kapel Taxmeni, Trnovanka a Primáti, vhod jim přišel i večerní táborák.

Ve dnech 8. a 9. června 1990 se uskutečnily v naší republice po dlouhé době svobodné volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a České národní rady.

Veřejnost i žáci školy byli seznámeni se způsobem jejich provedení včetně změn v názvech budoucích orgánů a institucí místní samosprávy. Došlo totiž k návratu k předválečným pojmům a názvům jako: obecní úřad, starosta obce, obecní rada, obecní zastupitelstvo, atd., apod.

V Horní Bříze přišlo k volbám 97,07 % zapsaných voličů, kteří odevzdali Občanskému fóru 49,1 % hlasů, Komunistické straně Československa 17 % a Straně zelených 9,45 %.

Národní fronta, která zastřešovala činnost masových organizací v minulých letech, byla zrušena k 11. červnu 1990. Některé organizace změnily svůj název. Po mnoha letech se děti mohly hlásit znovu do Junáka, který po zákazu činnosti začal v obci opět pracovat.

V prvém pololetí roku 1990, v souladu s požadavkem Místního národního výboru v Horní Bříze, investora přístavby školy, dokončovaly Pozemní stavby Plzeň stavební práce na budovaném pavilonu A1 tak, aby mohl být předán do užívání k zahájení nového školního roku.

Od začátku srpna zařizovali učitelé za pomoci svých rodinných příslušníků, rodičů, žáků i přátel školy vnitřní interiéry pavilonu s 20 třídami a kabinety pro učitele, 3 odbornými pracovnami a kabinety (chemie, fyziky a přírodopisu) k zahájení výuky. Do učeben a kabinetů byl instalován školní nábytek, ze „staré školy“ se stěhovaly do nových prostor učební pomůcky a další potřebné vybavení.

3. září 1990 se za účasti místopředsedy Okresního národního výboru Plzeň-sever Vladimíra Dlouhého, okresního školního inspektora J. Waltra, zástupců Pozemních staveb Plzeň, učitelů a veřejnosti ujala aktu slavnostního otevření pavilonu ředitelka školy J. Fenclová. Jejím projevem a symbolickým přestřižením pásky za asistence zástupce MNV Ing. Jiřího Peška byl pavilon předán do užívání.

16_3

16_4
3. září 1990
Slavnostní otevření učebního pavilonu Masarykovy školy, projev a stíhání pásky ředitelkou školy J. Fenclovou

Počáteční radost z předaného díla se, bohužel, zvolna vytrácela díky pomalému postupu prací na dvou zbývajících rozestavěných pavilonech a rekonstrukci „staré školy“, tak také díky během několika měsíců četným zjištěním o provedení některých stavebních prací ve špatné kvalitě. (Např.: Na několika místech začala stropy v učebnách a na chodbách prosakovat dešťová voda.)

Vítání prvňáčků před novou školou

Vítání prvňáčků před novou školou

Podzimních komunálních voleb se v Horní Bříze 24. listopadu 1990 zúčastnilo 65 % voličů, kteří volili do 21 členného obecního zastupitelstva. Vítězná místní koalice Občanského fóra, Československé strany socialistické, Československé strany lidové a Strany zelených obdržela 89,7 % hlasů. Získala tak 19 zastupitelů, KSČ 10,2 % hlasů a 2 křesla v zastupitelstvu.

Tuto stranu po listopadových událostech opustila řada členů, zpravidla pod tlakem nových informací ve sdělovacích prostředcích o politických procesech a popravách v padesátých letech, jiní „převlékli kabát“, aby neztratili své pracovní místo nebo funkci, další sledovali hlavně svůj osobní prospěch.

6. prosince 1990 byla na ustavujícím zasedání nově zvoleného hornobřízského zastupitelstva zvolena 5 členná obecního rada v čele se starostou Františkem Monhartem a místostarostou Ing. Vladimírem Procházkou.

V roce 1990 vedle politických stran rozvíjely svoji činnost v Horní Bříze tyto organizace: Český svaz žen, Český svaz zahrádkářů, Český svaz požárníků, Sdružení technických sporů, Junák, Pionýrská organizace, Český červený kříž, Tělovýchovná jednota ZKZ.

Ve své činnosti pokračoval Závodní klub ZKZ. Mezi jeho nejaktivnější složky patřily: folklorní soubor Úsměv a Úsměváček, loutkářský soubor Radost, ženský pěvecký sbor, kroužky šachový, letecko-modelářský, fotografický, filmový a filatelistický.

 

Prameny:
Kronika obce Horní Bříza, 1986 - 1990
Školní kronika, 3. kniha (1989 - současnost)
Dokumenty aktivu Občanského fóra Horní Bříza (1990)

 

Ladislav Čása, kronikář města
březen 2021

Datum vložení: 14. 3. 2021 12:06
Datum poslední aktualizace: 21. 3. 2021 11:02
Autor: Ladislav Čása