Menu
město Horní Bříza
Horní Bříza

Historie hornobřízského základního školství - 11. část

11_3

.

Školní léta 1960 - 1968
aneb co také ovlivňovalo žáky ve škole i mimo školu

V předchozích kapitolách jsme nahlédli do života několika předchozích generací hornobřízských dětí. Uvědomili jsme si, jak jejich život, i život jejich rodičů, formovaly vlivy politické a ideologické, spolu s technickými, sociálními a kulturními podmínkami té doby, v které vyrůstaly. 

V našem putování 130 letou historií základního školství v Horní Bříze jsme se již v předminulé kapitole dostali do období, které dosud žijící dříve narození prožili, a které si, podle toho jak jim paměť slouží, dobře či hůře vybavují. Školákům narozeným v novém tisíciletí nabídne připravený popis 60. let a dalších desetiletí možnost postupného seznámení se s dětstvím jejich prarodičů a rodičů.

Nuže, jaký byl život školáka před půl stoletím, jak na něj působila škola a společenskopolitické prostředí, v kterém vyrůstal?

Lidé ve světě i u nás sledovali v 60. letech zprávy o Karibské krizi, válce ve Vietnamu, o soupeření dvou supervelmocí - USA a SSSR ve studené válce, v závodech ve zbrojení, v šíření zbraní hromadného ničení, v dobývání kosmu, zprávy o rivalitě ve sportovním soupeření na světových šampionátech a olympijských hrách…

Ve stínu studené války byli žáci na českých školách cvičeni v civilní obraně. Branná příprava na škole zahrnovala základy topografie, zdravotnické 1. pomoci, výcvik v protichemické ochraně jednotlivce s užitím ochranné masky, ve speciální protichemické očistě… Dvakrát ročně byla zařazována branná cvičení v terénu.

Na světové výstavě „Expo 1958“ v Bruselu, první velké světové výstavě po druhé světové válce, dosáhlo Československo řady ocenění, žel konkurenceschopnost jeho ekonomiky ve srovnání s vyspělými zeměmi klesala. „Expo“ však zahájilo v naší zemi desetiletí postupné liberalizace, přípravu ekonomických reforem, kulturního uvolnění, masového rozvoje sportu a celkové proměny celospolečenského klimatu, která se zastavila okupací Československa v roce 1968.

Extenzivní rozvoj československé ekonomiky v 2. polovině 50. let se vzrůstající výrobou a zaměstnaností přivodil relativně vysoký, v předchozích letech nepoznaný, životní standard všech věkových skupin obyvatelstva.

Průměrná měsíční mzda (byla zpravidla rozdělena na tzv. zálohu a dobírku) se v polovině 60. let vyšplhala k 1 500 Kčs.

Zásluhou nárůstu příjmů obyvatelstva se pozvolna začal šířit spotřební způsob života: poptávka po moderním bydlení, osobních automobilech, motocyklech, spotřební elektronice, ad. Luxusní a zahraniční zboží nabízely obchody „Tuzex“, zprostředkovávající nákup za valuty nebo tuzexové poukázky.

(Pro ilustraci kupní síly tehdejší doby: na pořízení osobního automobilu „Spartak“ bylo nutno věnovat dva roční příjmy, k nákupu černobílého televizoru dva měsíční platy.)

11_1Osobní automobil Škoda 440 Spartak a motocykl Jawa ČZ 150

Finanční movitost místních obyvatel se pozitivně projevila na zdejší bytové výstavbě, a z dětského pohledu také na skladbě a množství pro ně pořizovaných vánočních dárků.

V dekádě 60. let bylo v Horní Bříze postaveno na 60 rodinných domů, a to už převážně s novým dispozičním uspořádáním (obývací a dětský pokoj, ložnice, kuchyně, jídelna, koupelna, WC) a komfortní bytovou vybaveností. Obec se rozrostla v lokalitách podél ulic Na Spořilově, Na Skautech a U Stadionu a žilo v ní kolem 2 300 obyvatel.

Děti pod stromečkem nejčastěji nacházely oblečení, obuv, sportovní vybavení, náramkové hodinky, elektrické vláčky, mechanické hračky, bakelitové fotoaparáty „Pionýr“, konstrukční stavebnice „Merkur“, jízdní kola…

11_2Nejrozšířenější značky: kola Favorit, náramkové hodinky Prim

Na nastalé pozitivní společenské změny nejvíce reagovala mládež, nová generace narozená za války nebo bezprostředně po ní, toužící po sbližování se se Západem v oblečení, účesu, způsobu zábavy (texasky a džínová móda, krátké sukně, dlouhé vlasy a drdoly, rokenrolová hudba, ad.).

Zavedení volných sobot se promítlo do trávení volného času. Módou se staly víkendy na zahrádkách nebo chatách, dovolená v autokempu, na podnikových chatách odborů nebo u moře (Bulharsko, NDR, Jugoslávie).

Mládež se těšila na sobotní taneční večery nebo nedělní taneční odpoledne, tzv. čaje, navštěvovala sportovní akce, věnovala se sportu, pěší a vodácké turistice, trampingu… Její oblíbenou činností byly volné projížďky na maloobsahovém motocyklu Jawa 50 Pionýr.

Probouzející se zájmové organizace a spolky sdružené v Národní frontě svou aktivní činností demokratizovaly celý politický systém. Ne jinak tomu bylo u nás v Horní Bříze. Aktivními organizacemi byly Tatran (kopaná, hokej, cvičební činnost,…), ZO Svazu pro spolupráci s armádou se svým automotoklubem, který v té době obdržel čestné ocenění „Vzorný AMK Svazarmu“ (příprava branců, motokrosové a motokárové závody), Československý svaz požární ochrany, Československý svaz mládeže, Československý červený kříž, Československý svaz žen, Československý svaz zahrádkářů, Myslivecké sdružení,…

Každoroční přehlídkou místních organizací sdružených v Národní frontě se stávaly velkolepě pojaté manifestační průvody oslav 1. máje pořádané zde v 60. letech. Vycházely ze seřadiště na továrně, prošly celou obcí až ke křižovatce Na Návsi, kde se k nim připojily průvody z okolních obcí, odtud se pak společně ubíraly k tribuně na sokolovně.

Školáci se prezentovali kulturními a sportovními vystoupeními na oslavách Vítězného února, Mezinárodního dne žen, zúčastňovali se Štafety přátelství a lampionových průvodů u příležitosti oslav Velké říjnové socialistické revoluce, III. Celostátní spartakiády 1965…

11_3
Prvomájové oslavy na sokolovně - rok 1963

Řadu aktivit pro děti začal organizovat v atraktivním a moderním prostředí od roku 1960 nově postavený a do provozu uvedený Závodní klub ROH. V něm vyhledávanými zájmovými kroužky byly šachový, fotografický, leteckých a železničních modelářů. V klubu pracoval loutkářský soubor Radost, který na tamní loutkové scéně uváděl svá loutková představení pro malé diváky. Na své si děti přišly i při oslavě Mezinárodního dne dětí a Dne stavbařů.

Na mimoškolní výchově se podílely letní tábory: pionýrské, odborové, tělovýchovné... 

Naši školáci jezdili na dětské tábory odborů ZKZ v Orlovicích (1955), Máj v Plasích (1968) a Tatranu (Manětín, Bezdružice, Pec pod Čerchovem).

11_4
Táborová nálada v Orlovicích (přelom 50. a 60. let)

11_5
Táborníci Tatranu v Peci pod Čerchovem

Významu spontánně tráveného volného času dětí napomohlo i postupné zavádění volných sobot v roce 1967. Nejprve jedenkrát za 14 dnů (s rozvrhem hodin pro sudý a lichý týden). Poté (od roku 1968) byl pracovní týden již pětidenní. Ten si vynutil redukci učebních plánů jednotlivých ročníků i nutnost odpoledního vyučování na 2. stupni dvakrát týdně.

V polovině 60. let začala koncepce mimoškolní výchovy uznávat také význam spontánní dětské činnosti dospělými neorganizované, děti byly vedeny k účelnému využívání svého volného času.

Ten formovaly rovněž dětské časopisy. Po roce 1948 je začal režim cílevědomě využívat k ideologickému ovlivňování nejmladší generace. Škola odebírala pro žákovskou knihovnu řadu titulů dětských časopisů jako doplněk výuky.

Na škole se masově odebíraly „Pionýrské noviny“, s kterými se pracovalo při výuce. Nejmenší děti četly „Sluníčko“ (1967) a „Mateřídoušku“ (začala vycházet v 1945), starší pak „Ohníček“ (1950).

Hojně čteným časopisem pro starší děti se po zániku týdeníku „Vpřed“, stal měsíčník „Pionýr“ (od roku 1953).

Mimořádnou pozici si mezi dětskými časopisy ihned po zahájení vydávání v lednu 1957 vydobyl časopis „ABC mladých techniků a přírodovědců“, prezentující populární formou techniku a přírodovědu.

11_6

Šedesátá léta se stala „zlatým věkem“ časopisů pro děti a mládež. Do jejich obsahu vstoupila dobrodružná romantika, svět oblíbených hvězd populární hudby, turistika, táboření, některé prvky skautingu. Kreslené příběhy se snažily podněcovat zájmovou činnost. Přispívali do nich i osvědčení autoři, kteří po roce 1948 nemohli publikovat, např. Jaroslav Foglar. 

Už na sklonku 20. let bylo v Československu zahájeno vysílání rozhlasu pro školy. Od školního roku 1949/50 se přitom vysílání pro školy stalo povinnou součástí výuky a bylo využíváno také pro mimoškolní zájmovou činnost. Od roku 1953 se začal vysílat samostatný publicistický pořad „Pionýrská jitřenka“ a „Paprsek“. Populárními se staly pořady „Hajaja“ (od 1961) a naučný „Meteor“ (od 1962).

Novým a současně značně atraktivním médiem pro děti a mládež se stávala televize.

V prvních letech od zahájení televizního vysílání v roce 1953 byl jeho dopad, vzhledem k vysoké pořizovací ceně přijímače a malému pokrytí území televizním signálem, na uspořádání a rytmus každodenního života dětí i celých rodin velmi omezený. 
Rozšířením možnosti příjmu televizního vysílání a finanční dostupností nákupu televizních přijímačů a dalších tehdy moderních prostředků audiovizuální techniky (gramorádia, tranzistorová rádia, první magnetofony) dochází však v průběhu 60. let k výrazné změně. Sledování televizních pořadů (seriálů, zábavy a živých sportovních přenosů) spolu s poslechem populární hudby přivodily zrod nových dětských idolů z oblasti populární hudby a sportu, včetně problému s pasivním trávením volného času dětí.

11_7

Nejrozšířenější tranzistorové rádio T58 a televizní přijímač Mánes

Výchovně vzdělávacímu pojetí televize odpovídala i programová skladba a televizní tvorba pro děti - „Vysílání pro mateřské školy“, „Televizní vysílání pro školy“. Vysoké sledovanosti si vydobyly pořady „Vlaštovka“ a vysílání pro nejmenší „Štěpánčiny korálky“. Popularitu získali: Ferda mravenec, Spejbl a Hurvínek, Robot Emil, Čertík Bertík, Kačenka a další. V roce 1965 se na obrazovce poprvé objevil „Večerníček“.

Filmové plátno a četbu ovládla, a do dětských duší se vryla, v letech 1962 – 1965 série románů K. Maye: Poklad na stříbrném jezeře a Vinnetou I-III. (1962 – 1965).

 

Prameny:
Knapík, J. a kol.: Děti, mládež a socialismus v 50. a 60. letech, SU 2014
Kronika obce Horní Bříza, díl V.
Školní kronika, 2. kniha (1967 - 1989)
upravené vzpomínky pamětníků

 

Ladislav Čása, kronikář města
únor 2021

Datum vložení: 7. 2. 2021 10:12
Datum poslední aktualizace: 14. 2. 2021 22:21
Autor: Ladislav Čása