Dějinný vývoj samosprávy v Horní Bříze od středověku do současnosti

Ve dnech 23. a 24. září tohoto roku přistoupí čeští voliči k volebním urnám, aby zvolili více než 6 400 obecních samospráv. Jednou z nich bude i ta naše v Horní Bříze. Z 68 kandidátů čtyř nezávislých sdružení budeme vybírat a rozhodovat o složení tentokrát 17 členného zastupitelstva, kterému svěříme samosprávu našeho města pro léta 2022 až 2026. Taková je současnost...
Jenže jak tomu bylo se samosprávou Horní Břízy v minulosti, jak vypadal její dějinný vývoj od středověku do současnosti? O tom se máte možnost dozvědět v následujícím příspěvku.

Ve středověku byly Březí a Čermná (v průběhu 17. stol. splynuly v jeden celek - Hořejší Březí) vesnicemi ve vlastnictví plaského kláštera, pánů z Gutštejna a Gryspeků na Kaceřově. Po Bílé hoře byl Gryspekům majetek konfiskován a navrácen plaskému klášteru. Po zrušení kláštera se vlastníkem plaského panství stal v roce 1827 rakouský kancléř kníže Metternich, který byl posledním patrimoniálním vlastníkem tehdejší vsi Hořejší Bříza, patřící pod patrimoniální neboli vrchnostenskou správu. Tu zde vykonávali vrchností pověření rychtáři. Byli zodpovědní za řádné odvádění peněžitých i naturálních dávek a také za vykonávání roboty. Sami byli od těchto povinností osvobozeni.
Obce přestaly podléhat panské vrchnosti a získaly samosprávu teprve zrušením poddanství a roboty v roce 1848. Obec s 266 obyvateli, už s užívaným názvem Horní Bříza, se stala v roce 1850 samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Plzeň. Katolickou farní správou náležela k Ledcům.
V té době byly v obci zřízeny dva orgány: obecní výbor (volený na tři roky) a obecní představenstvo. Obecní výbor byl kolegiální orgán, rozhodující většinou hlasů. Měl usnášecí a dozorčí pravomoci. Ze svého středu si volil obecní představenstvo, složené z obecního představeného – starosty, který prováděl usnesení obecního výboru, a alespoň dvou radních.
Politickým úřadem byl jmenován prvním starostou Václav Matějovec z čp. 1.
Hospodaření obce bylo údajně jednoduché. První kronikář František Valeš jej popsal následovně:
„Po Novém roce svolal starosta obecní výbor do hospody, křídou napsal na stůl příjmy a vydání a když byl tento rozpočet schválen, smazal se a případný přebytek se hned propil. Příjmy měla obec hlavně z obecních lesů. Různé požitky z nich plynuly také starousedlíkům. Ti však za to museli udržovat cesty, kovárnu, pastoušku a kapličku a starat se o obecní chudé. Pokud bylo třeba vypisovaly se obecní daně, dále poplatky ze zábav a pokuty za polní pych. Obec měla příjmy i z dobrovolných darů a sbírek.“
Po pádu absolutismu vešlo v roce 1864 v platnost obecní zřízení a volební řád, byly uzákoněny volby. Voliči byli rozděleni do tří sborů podle toho, kolik platili daní.
Každý sbor volil tři zástupce a náhradníka. V prvním sboru bylo pět až osm voličů, nejvíce voličů měl třetí sbor. Největší poplatník (plaský velkostatek a později keramická továrna) určoval bez voleb svého zástupce - virilistu.
Prvním tehdy zvoleným starostou Horní Břízy tehdy s přibližně 320 obyvateli a 35 domy byl Vojtěch Sládek, zvaný Masika.
Z 6. prosince 1909 pochází nejstarší zápis o volbě obecní rady, kdy byli zvoleni starostou Josef Karez a radními Artur Bartoš, Josef Štěpánek, Jan Dolejš a obecním tajemníkem Karel Žák. Obec tehdy zaměstnávala dva hajné, obecního sluhu, pastýře a ponocného.
Po vzniku Československa bylo nutné novelizovat ustanovení o volebním řádu i o obecním zřízení. Po volbách v roce 1919, odkdy měli všichni (muži i ženy) stejné volební právo, spravovalo obec se zhruba 1300 obyvateli a 120 domy obecní zastupitelstvo, které ze svého středu volilo obecní radu, tvořenou starostou a radními. V obcích byly zřizovány komise. Finanční a letopisecká komise byly povinné, ustavení jiných záviselo na rozhodnutí zastupitelstva. Nově byl zaveden obecní trestní senát (starosta a dva členové obecní rady), který vykonával trestní působnost obce.
Volby v roce 1919 do patnáctičlenného zastupitelstva Horní Břízy vyhrál sociální demokrat Julius Fencl, který funkci starosty vykonával až do května 1945. Byly ustaveny komise finanční, školská, lesní, stavební, aprovizační (pro nouzové zásobování civilního obyvatelstva potravinami a dalším zbožím) a bytová.
Po volbách 1923 přibyly komise zdravotní, sociální péče a chudinství, pro sestavování porotních listin (seznamy laických přísedící v trestním soudnictví), obchodní, místní osvětová a trestní senát.
O umístění obecního úřadu před rokem 1923 nejsou v archivním fondu města žádné údaje. Z tohoto roku však pochází zmínka, že pro schůze obecního zastupitelstva a knihovnu byly upraveny prostory hasičské zbrojnice čp. 80 (zbourána, stála v těsné blízkosti restaurace Český lev). Po rekonstrukci staré školní budovy v roce 1931 byla pak v jejím přízemí zřízena nová místnost pro zasedání obecního zastupitelstva. Od roku 1940 sídlí obecní úřad v stávající radnici čp. 300 projektované architektem V. Šimanem.
Volby do zastupitelstev se v roce 1938 nekonaly, uvolněná místa byla obsazována kandidáty schvalovanými úřadem německého oberlandráta. Volba starosty byla potvrzována říšským protektorem, později rovněž oberlandráty. Protektorátní moc měla rozhodující slovo ve schvalování dosazovaných vládních komisařů, členů zastupitelstev nebo obecních správních komisí.
V květnových 1945 byl v obci ustaven Revoluční národní výbor v čele s předsedou Emanuelem Kalivodou, kterého v průběhu roku vystřídal Vojtěch Sopr.
5.května 1945 obecní úřady zanikly a byly nahrazeny místními národními výbory.
V roce 1946 se konaly první volby do místního národního výboru, za předsedu byl zvolen Václav Rada.
Ve funkcích předsedů MNV v Horní Bříze postupně působili: Jaroslav Vachtl, Josef Juha, Adolf Meister, Stanislav Šilpoch, František Tikal a Milan Vodička.
V roce 1990 byly národní výbory v čele s předsedy zrušeny a opětně nahrazeny obecními úřady se starosty.
6. prosince 1990 byla na ustavujícím zasedání nově zvoleného hornobřízského zastupitelstva zvolena pětičlenná obecní rada s prvním „polistopadovým“ starostou Františkem Monhartem a místostarostou Ing. Vladimírem Procházkou.
Funkci starosty následně vykonávali až do současnosti: Ing. Milan Dlouhý (1994-2002), Ing. Karel Hinz (2002-2006), Ing. Vojtěch Šedivec (2006-2009), Jiří Kříž (2009-2010), Ing. Vojtěch Šedivec (2010-2018) a stávající starosta David Kapr (od 2018).
29. června 1994 převzal v Praze starosta obce František Monhart od předsedy Parlamentu ČR jmenování naší obce městem.
Po více než 800 letech trvání se z původně středověkých vesnic Březí a Čermné, posléze z novověkých vesnic Hořejšího Březí a Horní Břízy, stalo 1. července 1994 město, kterému byl 19. ledna 1995 udělen městský znak (autorem J. Lang) a prapor.
Usnesením městského zastupitelstva ze dne 13. prosince 1995 byla k 1. lednu 1996 zřízena Městská policie Horní Bříza.
V končícím volebním období 2018-2022 se na správě města s přibližně 4 100 obyvateli a 800 domy podílely 7 členná rada města ve složení: David Kapr (SNK Město lidem) – starosta, Mgr. Petr Koza (SNK Kultura v H. Bříze) – místostarosta, Mgr. Alena Šůmová a Bc. Zdeněk Procházka (oba SNK Město lidem), Renata Walterová a Bc. Jessica Kuttová (obě SNK Kultura v H. Bříze) a Jan Seko (nezávislý za KSČM), 21 členné zastupitelstvo, finanční a kontrolní výbor, komise kulturní a sportovní, stavební, životního prostředí a komise pro projednávání přestupků.

Ladislav Čása, kronikář města Horní Bříza
___________________________________________________________________________
Prameny:

Rom, K., Kliková Z., 2010: Archiv obce Horní Bříza 1875-1950, SOA Plzeň-sever, Plasy
Pamětní kniha obce Horní Bříza (1938-1950)
Kroniky obce Horní Bříza (1950-1996)