Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historické události v Západočeských kaolínkách a Západočeských keramických závodech v Horní Bříze od r. 1945 do února 1948

Typ: ostatní
.

Historické události                                                                       
v  Západočeských kaolínkách a Západočeských keramických závodech v Horní Bříze od r. 1945 do února 1948

Změna od válečného života k mírovému chodu závodu v květnových dnech 1945 probíhala vcelku organizovaně a spořádaně v duchu košického vládního programu.

Převzetí moci v závodě 3 člennou revoluční závodní radou bylo 5. května 1945 bylo dělnictvu oznámeno tovární sirénou.

V továrně byla následně vyhlášena týdenní dovolená. Závod byl při ní střežen dobrovolnými revolučními hlídkami.

Po této dovolené se ze zaměstnanců flísky, šamotky a kaolinky vrátila jen necelá čtvrtina. Předválečná a válečná nespokojenost s poměry v závodě, lákadlo blízkého pohraničí a snadných výdělků jinde způsobilo úprk pracovníků ze závodu.

První starostí zvolené 13 členné prozatimní závodní rady (13. 5. 1945) bylo přesvědčit k návratu rozuteklé dělnictvo.

Na schůzce zástupců závodních výborů 22. 5. 1945 byla jmenována národní správa. Jednání se zúčastnili 4 zástupci závodu.

19. července 1945 se konala první schůze 3 členné národní správy a na ustavující schůzi se sešel poradní sbor této správy - šestičlenná podniková rada. Národní  správa spolu s podnikovou radou řídily chod závodu až do prosince 1949.

8. června 1945 proběhla v zahradě před kantýnou ustavující schůze základní organizace Komunistické strany Československa.

Do čela revolučních přeměn se v červnu 1945 postavilo jednotné revoluční odborové hnutí napomáhající řešit společenské, materiální a kulturní postavení všech vrstev pracujících.

Dekrety prezidenta Beneše uzavřely etapu akciové společnosti s přechodným obdobím národní správy. Od 1. 1. 1946 byly hornobřízské provozy začleněny do národního podniku Západočeské kaolinové, šamotové a magnesitové závody.

Rok 1946, první rok národního podniku, začal nepříznivými hospodářskými výsledky. V závodech se proto v druhé polovině roku ustavují tzv. výrobní výbory a celozávodní výbor. Ty vypracovávaly výrobní plány a kontrolovaly jejich plnění. Zavedly socialistické soutěžení zaměřené na zhospodárnění výroby a její zkvalitnění a přispěly tak ke splnění úkolů v prvních počátcích plánování.

V květnu 1946 se konaly volby do Národního shromáždění, ve kterých vyhrála KSČ. Ta následně vyhlásila na léta 1947 – 1948 dvouletý plán hospodářské obnovy a výstavby republiky. Jednalo se zejména o obnovu báňského, hutního   a chemického průmyslu, dopravy a energetiky. Hornobřízské provozy jako význačný dodavatel stavebního materiálu se na plnění dvouletky výrazně podílely.

15. března 1947 byla zvolena nová 11 členná závodní rada, která nahradila první revoluční. Předsedou byl zvolen formař František Babor.

Západočeské splnily národohospodářský plán prvního roku dvouletky na 115,7%. Z rukou předsedy Ústřední rady odborů Antonína Zápotockého převzaly standartu „Úderník práce“, spolu s poukázkami na hodinky, punčochy, vlněné šaty, pláště pro ženy a jízdní kola.

31. března 1947 vláda vyhlásila pronikavé snížení cen životních potřeb, snížení daně ze mzdy a zvýšení přídavků na děti.

Katastrofální neúroda 1947, zavedení tzv. vyrovnávací dávky soukromým výrobcům a obchodníkům, snížení přídělů potravin a chmurné vyhlídky na zásobování obyvatelstva spolu s působením soc. demokratického tisku proti akcím KSČ (brigádám, národním směnám, dobrovolnosti jakékoli práce pro republiku) způsobovaly zde na Plzeňsku, baště sociální demokracie politické napětí.

Napětí vrcholilo 20. února 1948 odchodem 12 ministrů z 26 členné Gottwaldovy vlády.

Na neděli 22. února 1948 byl do sjezdového paláce v Praze svolán sjezd závodních rad. Mezi 8.000 účastníky  sjezdu byli za Horní Břízu přítomni Fr. Babor, V. Krofta, A. Kupka a J. Šuchman.

Sjezd vyhlásil na úterý 25. února jednohodinovou generální stávku. Zaměstnanci hornobřízských závodů si vyslechli referát o průběhu sjezdu závodních rad. Zatímco pro rezoluci vyslovili pracující na závodech jednotný souhlas, na pražském ústředí Západočeských se ze 107 hlasujících vyjádřilo 40 pro, 27 proti a 40 se zdrželo hlasování.

Od pondělí 23. února vznikají v závodech, v obcích, v úřadech a institucích akční výbory Národní fronty. Jejich úkolem bylo zajistit očištění veřejného života, politických a masových organizací od tzv. reakčních představitelů, upevnění jednoty lidu a zajištění politické moci dělnické třídy. Akční výbor pražského ústředí  potrestal  9  zaměstnanců,  kteří  hlasovali  proti.  Čtyři  byli  propuštěni a 5 převedeno na manuální práci.

25. února  oznámil  K. Gottwald na Václavském náměstí  demisi 12 ministrů  a jmenování vlády Národní fronty.

V 10 členném akčním výboru NF, který byl v Horní Bříze ustaven 26. února byli zastoupeni odboráři, správa závodu, závodní rada, výrobní výbor, zástupci politických stran (KSČ, sociální demokracie, národní socialisté, Svaz protifašistických bojovníků, mládež a komise žen).

Ve smyslu rezoluce sjezdu závodních rad bylo pokračováno ve znárodňování podniků nad 50 zaměstnanců. Do Západočeských přibylo 58 menších provozoven.

V dubnu 1948 jsou z členů KSČ založeny lidové milice. Jejich prvním velitelem byl pověřen vedoucí modelárny František Bárta.

Součástí očisty byla toho roku i důkladná prověrka členů a kandidátů KSČ.

9. října 19478 byly úkoly dvouletého hospodářského plánu splněny.

 

Podle knihy R. Míška – B. Royové „Jak šla léta Horní Břízou 1882 – 1972“

Zpracoval Ladislav Čása, kronikář města H. Bříza

únor 2018


Vytvořeno: 23. 2. 2018
Poslední aktualizace: 23. 2. 2018 13:44
Autor: Ladislav Čása